Vratislavská předehra k sametové revoluci

Napisane przez Ewa Gazda, 10 kwiecień 2017.

Je začátek listopadu 1989. Za okamžik se v Berlíně začnou odehrávat události, považované za symbol pádu Sovětského svazu. Na jeviště Polského divadla ve Vratislavi přicházejí umělci českého undergroundu. Poprvé po řadě let, a někteří poprvé v životě, vystoupí na oficiálním koncertu. Ještě nevědí, že jeden z nejdůležitějších lidí v Československu jejich vystoupení později nazve předehrou k sametové revoluci.

Festival nezávislé československé kultury proběhl 3. až 5. listopadu 1989 ve Vratislavi. Pořádala ho Polsko-československá Solidarita a Nezávislý studentský svaz. Dnes po těch událostech zůstala jen pamětní deska na budově Polského divadla, která byla odhalena v roce 2014, a také úžasné vzpomínky osob, jež byly svědky těchto událostí.

- Nálada byla neobyčejná. Přerostlo nám to přes hlavu. Šlo o podnět, ukázání Čechům, že svoboda je na dosah ruky – vzpomíná Paweł Skrzywanek, absolvent historie a jeden z organizátorů. – Karel Kryl přijel speciálně až z Mnichova. Když vyšel na jeviště a promlouval k divákům v polštině, ukázalo se, že většina z několikatisícové skupiny jsou Češi. Celý sál zpíval jeho písničky. Kryl takovou reakci diváků nečekal – dodává.

Kromě Kryla se na jevišti objevili také jiní umělci českého undergroundu: Jaromír Nohavica, Plastic People of the Universe, Jaroslav Hutka. Většina z nich se do dostala Vratislavi přes zelenou hranici. – Nohavica řekl službám, že jde navštívit známé v Polském Těšíně. Nevzal si ani kytaru – směje se Skrzywanek. Agenti StB chtěli festival potlačit, ale zájem Čechů a Poláků byl obrovský. Češi se o festivalu dozvěděli z Rádia Svobodná Evropa, a mnoho z nich přijelo do Polska přes NDR. Značná část umělců a diváků byla zastavena na hranici a nedostala se do Vratislavi.

Stejný osud potkal díla českých umělců, která se měla objevit na výstavě Československo – umění mladé generace. Pořádáním výstavy se zabýval Igor Wójcik, v té době student Akademie výtvarných umění. Spolu s transportem byl zastaven StB na hranici v Harrachově. Výslech trval desítky hodin. Nakonec intervenovali polští politici, ale díla se do Vratislavi nepodařilo přivézt.

- Žádal jsem jen o doklad, že díla jsou zabavená – vzpomíná Wójcik. – Do Vratislavi jsem přijel den před festivalem, ale výstava musela proběhnout. Spolu s kolegou jsme z kartónu vyřezávali imitace rámů, plakety se jmény umělců a nápisem ZABAVENO, který se později stal oficiálním názvem výstavy – přiznává.

Avšak nejdůležitější událostí festivalu byla konference Kultura na rozcestí – mezi totalitou a komercí. Konala se pod záštitou mj. Adama Michnika a knížete Karla Schwarzenberga, který do Vratislavi přijel z Rakouska. Václav Havel seděl tehdy ve vězení, ale perfektně věděl, jak důležité jsou pro historii Československa události z Vratislavi. – Byla to velká pocta, když hlava státu nazvala náš festival „předehrou k sametové revoluci“. Chtěli jsme prostě udělat něco pro naše přátele z Česka – zdůrazňuje Skrzywanek.

Všechny fotografie jsou publikovány s laskavým svolením Macieje Dudzika.