Zajímavosti a Památky

Pohnuté osudy makety Lvova 18. století a jejího tvůrce

Ve vratislavské Hale století je k vidění jedinečný model Lvova z období 1772-75. Vytvořil ho se svými spolupracovníky architekt Janusz Witwicki. Osudy makety, stejně jako jejího tvůrce, jsou velice dramatické. Obyvatelé Lvova model nikdy neměli možnost obdivovat. Po 2. světové válce se ho manželce Witwického s velkými obtížemi podařilo převézt do Polska. Jeho autor byl zavražděn v roce 1946 za neobjasněných okolností.

Z politických důvodů (po válce si vůdci režimu nepřáli, aby se o Lvovu mluvilo jako o bývalém polském městě) byl model uschován a nebyl vystavován až do 90. let. Nyní byl model rok v rukou restaurátorů, ti měli před sebou nelehký úkol – rekonstruovat maketu města složenou z 300 miniaturních staveb v měřítku 1:200. Některé ze staveb na maketě se poztrácely a restaurátoři je museli vytvořit podle dobových vyobrazení, takto vytvořili například barokní dominikánský kostel nebo Synagogu pod zlatou růží.

Janusz Witwicki začal se svými spolupracovníky tvořit model v roce 1928. Podobné makety viděl během svého pobytu v Paříži, kde mu učarovaly modely francouzských opevněných měst z 17. a 18. století. Během vytváření makety Witwicki pokračoval ve své práci architekta, protože sám stavbu panoramatu financoval a jeho projekt se potýkal s finančními problémy. 100 modelů budov, které Witwicki vytvořil, nejsou součástí makety, ale byly vyrobeny jako propagační materiály, aby jeho tým získal finanční prostředky na další práci. V roce 1935 vzniklo Sdružení modelu dávného Lvova a vydalo o maketě i publikaci, v roce 1939 se městská rada rozhodla podpořit projekt a z jedné třetiny financovat jeho stavbu.

Před vypuknutím 2. světové války bylo hotovo jen několik staveb v centru města. Nejdále se práce posunuly během dvou okupací Lvova (sovětské v období 1939-1941 a německé 1941-1944). Poté, co byla Witwickému zabavena celá knihovna s cennými materiály o historické podobě města (dnes je v péči ukrajinské Akademie věd), se několik dní před jeho plánovaným odjezdem do Polska u něj doma objevili lidé, kteří tvrdili, že se zajímají o maketu. Witwicki s nimi odešel z bytu a už se nikdy nevrátil. Manželce Witwického se podařilo model Lvova odvést do Varšavy, kde ho několik týdnů ukrývali ve skladech Národního muzea. Poté, aniž by o tom věděli představitelé režimu, byl model uschován na fakultě architektury Vratislavské technické univerzity, odkud byl v roce 1975 přestěhován do Muzea architektury.

Na modelu pracovalo 20 umělců, dílo, které vytvořili, má velikost 4 x 3,6 metrů. Stavby jsou vytvořeny z lepenky, olova, měděného plechu, drátu a celuloidu. Všechny stavby jsou vykresleny do nejmenších detailů – na domech vidíme nejen okenice, květináče, parapety ale i oprýskanou omítku. Pokud jste sami Lvov navštívili, určitě si ihned všimnete, že se historické centrum města příliš nezměnilo. Kolem 75% domů a kostelů je stále na svém místě, největším rozdílem je zřejmě to, že dnešní Lvov (a tak tomu bylo i v období výstavby panoramatu) nemá obranné hradby a brány s věžemi. Model je vystaven tak, jak jeho autor zamýšlel – v miniaturním Lvově se střídá den a noc a večer se rozsvěcují okna městských domů.

Výstava panorama Lvova 18. století je jednou z našich oblíbených atrakcí ve Vratislavi. Líbí se nám, že je skvěle připravená po odborné stránce – na multimediálních dotekových obrazovkách se můžeme dozvědět důležité a zajímavé informace nejen o maketě samotné, ale především o dějinách města a jeho architektuře. Je zde ale i místo pro zábavu – nejen děti ocení virtuální procházku po dávném městě, během které můžeme procházet úzkými podchody nebo vcházet dovnitř vybraných staveb.

O panoramatu se můžete více dozvědět na oficiální stránce věnované maketě ZDE.

Expozice je otevřena denně od 9:00 do 18:00, v pátek a sobotu do 19:00 hodin (během zimní sezóny 9:00 – 17:00). Vstupenky pro dospělé stojí 10 polských zlotých, pro děti 8 zlotých.

 

1
2
3
4
5
6
7
8

 

contentmap_plugin

Práva na veškeré texty, fotografie a grafiku umístěnou na webové stránce Kvetevropy.cz jsou vyhrazena. Není povoleno jejich použití nebo kopírování bez souhlasu redakce.

Kontakt: redakce@kvetevropy.cz