Výlety do okolí

Zámek na vodě ve Wojnowicích – sídlo vratislavských měšťanů

Malebný zámek v obci Wojnowice vzdálený od Vratislavi 25 km je ideálním místem na kratší výlet. Zámeček je ze všech stran obklopen vodou, vchází se do něj po cihlovém mostě, který nahradil dřívější padací most. Je téměř celý postaven z neomítnutých cihel, pouze detaily kolem oken, stupňovité ozdobné štíty a renesanční portál z erby rodu Bonerů jsou z pískovce. Stavba má elegantní tvar na půdoryse 22 x 24 m, uvnitř je malé nádvoří se studnou, které v současné době slouží jako letní zahrádka pro hosty restaurace.

Zámek ve Wojnowicích dokládá velký vliv bohatých měšťanských rodů ve středověké Vratislavi. Měšťané v těchto dobách organizovali řemeslnou výrobu a obchod nejen ve městě, ale i za jeho hranicemi, což některým z nich přinášelo značné zisky a široké obchodní kontakty. Vliv bohatých patriciů na dění ve městě neustále rostl, což v případě Vratislavi vedlo až k tomu, že městská rada postupem času získala reálnou moc a de facto sama spravovala město, čímž oslabila moc dědičných knížat. Díky této moci a hmotným prostředkům si patricijské rodiny začaly zakládat sídla, ve kterých chtěli nejen pohodlně bydlet, ale kterými chtěli také poukázat na svůj nový sociální statut. Příkladem takového měšťanského sídla je i tento zámek vratislavských měšťanů ve Wojnowicích.

První zmínka o Wojnowicích pochází ze zápisu v kronice z roku 1291. Ve středověké vesnici Wonowicz byl rybník a mlýn, od 14. století na tomto místě vznikla rytířská tvrz, kterou zřejmě obklopovaly hospodářské budovy. Zakladatelem tvrze byl pravděpodobně Johann Skopp, který zdejší pozemky dostal za zásluhy od císaře Karla V. Budova během století prošla několika přestavbami a rekonstrukcemi, ale obranný charakter tvrze si uchovala do dnešních dnů. Sídlo často měnilo majitele, mimo jiné patřilo vratislavským rodům von Schellendorf a von Krickov. V roce 1511 zemřel poslední muž z rodiny von Krickov a majetek přechází do rukou německého učence a básníka, generálního starosty středního Slezska, Achatiuse Haunolda. Ten zámek za dva roky prodal jinému Vratislavanovi – Mikuláši von Schebitz, který ihned přistoupil k přestavbě sídla. Stavební práce trvaly 15 let, v roce 1530 byly práce dokončeny. Mikuláš von Schebitz v něm sídli sedm let až do své smrti.

Novou majitelkou se stává Lukrecja Boner, dcera vratislavského lékaře Sebastiana Hubera. Zámek rodina koupila pravděpodobně proto, aby mohla investovat věno, které Lukrecja získala po sňatku s Jakubem Bonerem, dvořanem českého krále Ferdinanda I. Habsburského, pocházejícího z významné rodiny bankéřů. Pro ni její manžel v letech 1546-1560 přestavěl zámek na módní renesanční rezidenci. Po jeho smrti v roce 1572 se Lukrecja znovu vdá, tentokrát za právníka Andrease Hertwiga, který studoval v Lipsku, Padově a Vídni a patřil k vratislavské intelektuální elitě. Druhý manžel Lukrecje rekonstrukci dokončil, ale po smrti manželky její synové z prvního manželství sídlo prodali.

Zámek poté velice často střídal majitele, sídly zde rodiny: von Boberg (1601-18), von Sauerma (1618-46), Rotel (1646-52), von Mudrach (1652-1758), von Maltzahn (1758-1825), von Koschembahr (1825-1831), Priesemuth (1831-1870), Weitz (1873-1892), Schneider (1892-1926), von Johnston (1926-40) a von Livonius (1940-45). Od konce 16. století až po rok 1945 sídlo ve Wojnowicích zůstalo prakticky nezměněno. Během 2. světové války došlo k poničení zámku, který byl znovu opraven během restaurátorských prací v období 1961-1984. Nyní je majitelem zámku Kolegium Europy Wschodniej im. Jana Nowaka-Jeziorańskiego. Nyní zámek funguje jako hotel a restaurace, kolem zámku je upravený park, do kterého přijíždějí obyvatelé z okolí na procházky.

 

contentmap_plugin

Práva na veškeré texty, fotografie a grafiku umístěnou na webové stránce Kvetevropy.cz jsou vyhrazena. Není povoleno jejich použití nebo kopírování bez souhlasu redakce.

Kontakt: redakce@kvetevropy.cz