Historie

Doubravka Přemyslovna a 1050. výročí křtu Polska

Narození Doubravky se klade mezi roky 933-936. Mládí strávila v klášteře sester benediktýnek v bavorském Řezně. Byla dcerou Boleslava I., který kvůli bratrovraždě Václava získal přídomek Ukrutný. Se svou ženou Biagotou měl kromě Doubravky ještě další tři děti – Boleslava II., který se stal nástupcem trůnu, Strachkvase a Mladu, která se později stala abatyší prvního kláštera benediktýnek v Čechách, při kostele sv. Jiří na Pražském hradě.

Doubravku Přemyslovnu známe jako ženu, která se vdala za pohanského panovníka Měška I. a díky její zásluze se na územích ovládaných Piastovci začalo šířit křesťanství. Pro dějiny Polska má však význam také to, že s sebou přivedla mnoho církevních vzdělanců té doby, v její družině byl zřejmě i Jordan, první polský biskup, který možná plnil roli jejího osobního zpovědníka. Neméně důležitá je také skutečnost, že je matkou Boleslava Chrabrého – prvního polského krále, schopného vojevůdce a ambiciózního panovníka, který upevnil moc Piastovců v Polsku a vytvořil ze země důležitou mocnost ve střední Evropě.

O vztahu Doubravy a Měška máme informace z několika kronik (Kosmova kronika, Kronika Galla Anonyma, Dětmarova kronika), jejichž autoři ve svých dílech převyprávěli legendy nebo komentovali událost ze svého pohledu. Nejvěrohodnějším zdrojem je zřejmě Dětmarova kronika, jejíž autor se narodil dva roky před smrtí české kněžny. O jejich manželství píše následující: Měšek vzal si za ženu urozenu sestru staršího Boleslava, která tak, jak zněla ve jméně svém, jevila se i ve skutečnosti. Dobrava totiž se jmenuje po slovansky ta, která německým jazykem se překládá Bona. Neboť tato Kristu věrná paní, když poznala, že manžel její je naplněn různými bludy pohanskými, horlivým důmyslem své vznešené mysli stále a stále přemítala, jak by ho k sobě přidružila i ve víře, a namáhala se s umírněností a všemi prostředky se snažila jemu zalíbiti, nikoliv pro mnohotvárné požitky tohoto světa, ale spíše pro budoucí odměnu, chvályhodný a všem věřícím toužebný plod.

Doubravka zřejmě připlula po Odře do Vratislavi, aby se setkala se svým snoubencem Měškem I. Podle legendy se tak mělo stát ještě rok před jeho křtem, tedy v roce 965. Doubravka připlula na Tumský ostrov, kde na ni Měško čekal a kde poté proběhly zásnuby. Měškovi bojovníci měli tlouct meči do štítů a lid vhazoval do Odry sošky pohanských idolů, aby kněžnu přesvědčili o tom, že se její snoubenec pohanství definitivně vzdal.

O tom, jak velký vliv na svého manžela Doubravka měla, se vedou mezi historiky spory. Je možné, že christianizace polských zemí byla součástí dohody mezi Boleslavem I. a Měškem o míru a sňatek Doubravky a Měška měl tuto dohodu pouze stvrdit. Měško se tedy mohl nechat pokřtít z čistě politických důvodů. Češi podporovali jeho politiku až do smrti Doubravky – české oddíly pro něj bojovaly v bitvě na západním Pomořansku v roce 967. Navíc díky christianizaci Měško formálně připojil své země ke křesťanské jednotě a mohl se stát rovnoprávným partnerem jiných křesťanských států v Evropě. Teoreticky ho nyní neměl právo napadnout žádný křesťanský panovník, protože země Polanů je od tohoto okamžiku křesťanským státem.

Dvě na sobě nezávislé kroniky Galla Anonyma a Dětmarova kronika naopak zdůrazňují význam, jaký měla česká kněžna v novém prostředí. Podle Galla Anonyma Doubravka trvala na tom, že Měšek musí přestoupit na křesťansku víru, jinak se za něj neprovdá. Dětmar ve své kronice naznačuje, že využila všech prostředků, aby manžela přivedla ke křesťanské víře.

Doubravce se podle tradice připisuje také založení kostelů Sv. Trojice a sv. Víta v Hnězdně a sv. Panny Marie v Poznani. Doubravka zemřela v roce 977 a předpokládá se, že byla pochována v hnězdenské katedrále, ale přesné místo není známo. Její manžel ji přežil o 15 let.

Nyní si Polsko připomíná 1050. výročí Křtu Polska a nezapomnělo na roli – ať již faktickou nebo danou tradicí – Doubravky Přemyslovny. Polská národní banka emitovala památeční bankovku 20 polských zlotých, na které jsou Doubravka a Měšek bok po boku.

 

20 zlotých

Práva na veškeré texty, fotografie a grafiku umístěnou na webové stránce Kvetevropy.cz jsou vyhrazena. Není povoleno jejich použití nebo kopírování bez souhlasu redakce.

Kontakt: redakce@kvetevropy.cz